Vločka

Lehká jako peříčko,

nemá  ráda teplíčko.

Tančí něžně snad i lehce,

v kapku vody roztát nechce.

Potká-li své sestřičky,

svět je bílý celičký.

Všude zima děti láká

na horách i v údolích,

postavit si sněhuláka

z velkých koulí sněhových.

Je jak z vaty, však ho znáte,

oči z uhlí, z mrkve nos

jenom jedno nepoznáte,

zda je obut nebo bos.

Modrá a bílá

Bílá zima, modré mrazy,

sněhuláci celí nazí.

Proč si sněhuláku náš,

ze zimy nic neděláš?

Nic lepšího nad mráz není,

zima je mé potěšení.

Modrá zima, bílý sníh,

děti v teplých čepicích.

Sněhová peřina třpytí se krajinou,

cukroví voní, tou vůní máminou.

Stříbrný zvoneček slibuje nadílku,

z nebe k nám zaznívá Gloria andílků.

Společně zpívejme jako ti andělé,

ať přijdou Vánoce šťastné a vaselé.

Doma všechno krásně voní
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.
Všichni přitom pomáhají,
voní cukrem, vanilkou,
v noci se pak dětem snáší
krásný sen nad postýlkou.

Anděl seděl na obláčku,

čáry, máry, čaroval.

Vyčaroval Mikuláše,

moc se z toho radoval.

Pozor na to,milé děti,

časování není žert.

Něco se mu nepovedlo,

a tak přibyl ještě čert.

Mikuláši, Mikuláši

kdo to tady děti straší,

kdo tu řinčí řetězem,

a proč s tebou přišel sem.

Rohatý, rohatý

s kožichem až na paty

rohatý, rohatý,

černý chlupatý.

Ježek

Co to dupe, dupi, dupi,

ježatého u chalupy.

Na zádech má holčičko,

nabodnuté jablíčko.

Kam tak rychle pospíchá,

čeká zimu, v zimě spí.

Co na záda napíchá,

to pak všechno v zimě sní.