Perníková chaloupka

Mařenka a Jeníček jedli sladký perníček.

Okousali okýnka i střechu,

seděli pak uplakaní v mechu.

Pod starými duby bolely je zuby.

I bába z perníkové chaloupky

brzy přijde o zoubky.

Perníku sní mnoho, asi to má z toho.

„Až já pojedu přes ten les, jen ty mě koníčku pěkně vez,

/: stupej a stupej , jenom nedupej, vez mě koníčku, kam ty chceš. :/“

Martinův kůň ( malování temperou, hříva = gáza, stříhání)

„Martin jede jako pán, na svém bílém koni sám.“

Dupe, dupe a jak funí,

na zádech si nosí trní.

Tahle zvláštní košilka

je jen samá bodlinka.

Lesní skřítkové

Skřítkové, co v lese žijí,

znají dobře stromy.

Každý strom má svého skřítka,

mají tu své domy.

Všichni skřítci stromy chrání,

duby, buky, topoly,

javory anebo smrky,

znají celé okolí.

 - skřítek Podzimníček

Podzim

Obloha je šedivá jak kožíšek myšky,

veverky si na zimu schovávají šišky.

Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté,

po nich podzim přichází:

"Tak mě tady máte!"

Podzim klepe na dveře,

javory se chvějí,

ve strakaté zástěře,

moc se neohřejí.

Vyrábíme malé dráčky Mráčky na čtvrteční Drakiádu
Podnikáme „Velkou výpravu Ježečků do podzimního lesa“

Kutálení

Jablíčko se kutálelo,

vůbec nic to nebolelo.

Podívejte, jak se koulí,

nemá ani jednu bouli,

kutálí se, kutálí -

to jsme se mu nasmáli.