ČTVEREC
ten má čtyři strany, všechny stejně dlouhé.
Ať je svátek, či neděle, nebo všední dny pouhé.

OBDÉLNÍK
čtyři rohy, žádné nohy, obdélník je na světě.
Stejný tvar má jako knížka, v níž čteš větu po větě.

TROJÚHELNÍK
kýho výra, vypadá jak kousek sýra
nebo značka " přednost dej ", čekej, nikam nespěchej.

KRUH
je čára zaoblená, bez konce a počátku.
Nakreslíš ho kolem mince tužkou tam a pozpátku.

VELKÉ  KOLO  UDĚLÁME,  PROTOŽE  SE  RÁDI  MÁME.
KDO  SI  S  NÁMI  NECHCE  HRÁT,  MŮŽE  V  KOUTĚ  TIŠE  STÁT .

Předškoláček maličký,

 píše kličky, osmičky.

 První třída žádná věda,

 podaří se abeceda.

Vzal vrabeček na taneček sýkorku,

měli spolu jednou sólo na dvorku.

Vrabec samé skoky,

sýkorka zas kroky....

Nešlo jim to dohromady

na borku.

Štědrý den

Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku,

cože komu dobrého neseš na památku?

Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce,

kohoutovi česneku, hrachu jeho družce.

Ovocnému stromoví, od večeře kosti

a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí.

Otvírejte, čerti, vrata,

 jdem se kouknout na čerťata.

 Čertí kluci, čertí holky

 baští ráno černé vdolky.

 Peklo, peklo, peklíčko,

 je tam pěkné teplíčko.

„Listopad, listopad,

 lísteček mi na dlaň pad,

 zlatý lístek z javora,

 zima už jde do dvora.“

Tancovala veveřička s veveří,

 měly šišky za kobližky k večeři.

Tancovala veveřička s veverkou,

 utíraly sobě očka zástěrkou.

Sova houká po lese,

 bojte se mě, bojte se!

 My se sovy nebojíme,

 protože my v noci spíme.