Stalo se to tuhle v neděli,
při obědě, když jsme seděli.
V hnědém saku
sklouznul tiše z mraku,
na okno nám lehce zaťukal.

Já se prosím podzim jmenuju,
s podzimními mraky cestuju.
ťuky, ťuky, vidím tu dva kluky,
jestlipak si se mnou budou hrát.

Kde zastavím trochu čaruju, 
trochu kouzlím, trochu maluju.
Mám tu pro ně papírové koně,
draky taky, ty já dělám rád.