Mařenka a Jeníček jedli sladký perníček.
Okousali okýnka i střechu,
seděli pak uplakaní v mechu.
Pod starými duby, bolely je zuby.
I bába z perníkové chaloupky,
přijde brzy o zoubky.
Perníku sní mnoho,
asi to má z toho.